Babynabytek.sk » Zariaďujeme izbu pre dve deti
Dvě děti. Jeden pokoj. A obrovská hromada věcí. Připomíná vám to situaci u vás doma? Abyste doprostřed pokoje nemuseli malovat hranici křídlou a každé odpoledne vyhlašovat mír mezi dvěma znepřátelenými kmeny, poradíme vám, jak pokojíček pro dvě děti uspořádat. Srovnáme spací, hrací i učící zónu a vytvoříme tolik místa, aby si vaše děti mohly pozvat i kamarády.
Když jste čekali miminko, určitě jste měli připravenou postýlku, přebalovácí pult a plyšáčky s hračkami sladěné v jednom barevném tónu. Při očekávání druhého potomka tomu tak pravděpodobně už není. Zkrátka jenom z toho důvodu, že v pokojíčku je železnice, automyčka, spousta lega nebo naopak velký domek pro panenky a malá domácí zoo. Najednou stojíte před situací, kdy potřebujete do jednoho pokojíčku dobře srovnat hračky a věci dvou dětí. Nejzásadnější je při tom věkový rozdíl dětí. Pokud máte děti krátce po sobě, bude se vám s interiérem jistě pracovat lépe než například při pětiletém rozdílu nebo u školáka, který má bydlet společně s miminkem.
Obecně platí, že dítě „vyroste“ z prvního pokojíčku relativně rychle. Miminko v šestém měsíci se rychle rozleze, už nepotřebuje košík, houpací vak ani spoustu prvních hraček. Při zařizování pokoje vždy platí, že byste ho měli přizpůsobit věku dítěte a velikosti pokoje. Pokud budete pokojíček stavět především na dospěláckém nábytku, dítě se v něm může cítit poněkud stísněně. Dětem vyhovuje menší nábytek, poličky, na které dosáhnou, a skříňky, do nichž si věci mohou ukládat sami.
Dětský nábytek má menší rozměry a je dětem dostupnější, proto se jim bude velmi dobře uklízet a udržovat v pořádku.
Nejmenší děti potřebují spací a hrací zónu, které by měly být odděleny, aby dítě jasně rozumělo tomu, kdy přichází čas na spánek a kdy se může věnovat hrám. Předškolákům už byste pomalu měli vybudovat učící zónu, jejímž základem je kvalitní dětský psací stůl. Na něm se rozhodně nevyplatí šetřit, protože u něj bude dítko v následujících letech trávit spoustu času. I když mu menší stůl časem logicky vyměníte za větší, malý psací stůl podědí mladší sourozec. Do kvalitního ergonomického nábytku je vhodné investovat i v oblasti spací zóny. Kvalitní postel s prvotřídní matrací je prospěšná pro sladký spánek, rovná záda a zdraví všeobecně. Hrací zóna by pak měla obsahovat prvky, ve kterých si dítě vytvoří svůj vlastní bezpečný koutek a prostor. Může se jednat o dětské teepee, raketový domeček z kartonu nebo „jenom“ pohodlnou sedačku, kam pozve vaše malá princezna své kamarádky. A tím už vlastně dorůstáme do poslední zóny – s nástupem do školky či školy přibude potřeba zóny setkávací, tedy koutku, kam si budou zvát vaše ratolesti své kamarády. Při budování dětského pokoje je tedy potřeba vzít v potaz všechny čtyři zóny pro obě děti. Některé samozřejmě mohou částečně sdílet nebo na sebe navazovat, jiné ovšem doporučujeme oddělit.
Ergonomie především: Při výběru nábytku volte kvalitní kousky, které splňují základní ergonomické požadavky na dětský nábytek. Špatně zvolená židle či postel může na zádech vašeho dítěte napáchat spoustu problémů, se kterými může mít starosti po zbytek života.
Každé dítě potřebuje svůj vlastní psací stůl s dostatečným úložným prostorem pro všechny sešity, učebnice a výtvarné potřeby.
Protože ve sdíleném pokoji najednou zmizí soukromí, může to být pro starší dítě značný problém. Abyste předešli případným hádkám a sporům, připravte každému dítěti jeho vlastní zónu. Můžete ji zpracovat buďto jako zónu hrací či spací. Společná učící zóna naopak ničemu nevadí. Zároveň byste také děti neměli vést k tomu, aby se dělily o věci – stačí, že se musejí dělit o jeden pokoj. Zvlášť starší sourozenec by to nemusel nést dobře, proto mu připravte jeho vlastní křesílko, hrací koutek nebo oddělenou truhlu na hračky. Variant, jak vytvořit pokoj pro dvě děti, je hned několik:
„Řada rodičů pořizuje všechno dvakrát – koupí dvě postele, dva stoly, dvě komody a nábytek umístí vždy na jednu stranu pokoje. Takovým řešením velmi dobře vytvoří dojem, že dítě má část prostoru jenom pro sebe,“ vysvětluje Lenka Luková, specialistka na dětský nábytek.
Druhou variantou je zdánlivé vytvoření dvou samostatných dětských pokojů v jednom prostoru. Optické dělení provedou rodiče tak, že středem místnosti natáhnou závěs. Lepší variantou jsou samozřejmě posuvné dveře nebo příčka, ale ne do každého prostoru jsou takové úpravy vhodné. Pokud se už pouštíte do stavebních úprav, počítejte s tím, že by změna měla být minimálně na dva až tři roky.
Dva samostatné prostory se od sebe dají oddělit i nenáročněji a prostupněji. Dva dětské pokojíčky můžete z jednoho vytvořit paravánem nebo nižšími skříňkami dosahujícími maximálně výšky okenního parapetu. V obou částech by ovšem měl být přirozený zdroj světla a nemělo by se jednat o miniaturní koutky.
Důležité: Každý dělením vytvořený pokojíček by měl mít vlastní pracovní stůl se židlí, postel s kvalitním roštem a matrací, dostatečné množství poliček, skříněk a knihoven.
Pokud máte v pokoji méně místa nebo se děti tolik neškorpí, zvažte spíše pomyslné dělení dětského pokoje. Můžete ho vymalovat dvěma barvami podle toho, čí je která část. Nebo vymalujte na bílo a nechte každému potomkovi jeho vlastní část dekorovat. Máte-li menší děti, vymalujte každému z nich jeho koutek jinou barvou, aby byl rozdíl patrný.
Děti si své potřeby začnou zřetelně uvědomovat kolem desátého roku. V tomto období tedy nastává ideální čas pro přestavbu jejich teritoria. Pokud se rozhodnete pro radikální dělení dětského pokojíčku na dva samostatné prostory, šířka každého z nich by neměla být menší než 250 cm a celková plocha by měla zabírat minimálně 8 m2.
Alfou omegou dětského pokoje je kvalitní postel s dobrým roštem a matrací. Správná postel by měla dýchat a být prodyšná – prostor nad ní by neměl být v ideálním případě zaplněný vůbec a prostor pod ní jenom z jedné třetiny, více věcí by prodyšnost značně omezovalo. Nejméně šťastnou variantou dětských postelí jsou palandy. Sice zabírají prakticky o polovinu prostoru méně, ovšem dítě na horní palandě nespí zrovna ve vhodném prostředí. U stropu je vzduch přehřátý a často plný roztočů. Na horním patře dýchá nekvalitní, vydýchaný vzduch a mnohdy nemá dostatek prostoru, proto se cítí značně stísněně. Palanda navíc není bezpečná pro děti mladší šesti let. Nepraktická je pak v případě, kdy dítě onemocní a rodič musí s každou maličkostí lézt jako Tarzan na vrchní palandu. Daleko praktičtější variantou jsou postele s přistýlkou, u kterých ráno jednu vsunete pod druhou a večer ji opět vytáhnete. „Nejideálnější jsou dvě samostatné postele ve tvaru L. Děti k sobě mají relativně blízko, ale přitom mají dostatek soukromí a v noci se vzájemně neruší. S postelemi navíc můžete v případě potřeby kdykoli pohnout, což je u jiných řešení nemožné,“ uvádí Petr Luka, specialista na dětský nábytek.
Pro menší děti jsou velmi vhodné postele se zábranou.
Traktory. Kombajny. Kočárky. Plyšáci. Děti mají zkrátka mnoho hraček, knih a dalších nezbytností. S tím je potřeba při promýšlení pokoje pro dvě děti počítat a připravit dostatek úložných prostor. Uzavřené skříňky jsou vhodné pro skladování oblečení, děti ovšem ocení zejména otevřené policové systémy, kam si mohou vystavit své oblíbené hračky, nebo otevřené knihovny, kde si snadno vyberou, jaká bude dnes pohádka. Pro velkorysejší pokojíčky je vhodným řešením vestavěná skříň – pokud zvolíte lesklý povrch posuvných dveří, prostor opticky zvětšíte.
Na kostky, zvířata a stavebnice: Perfektním pomocníkem jsou různé plastové kontejnery, kartonové krabice a menší úložné prostory, které můžete večer elegantně přisunout ke stěně, a ráno jde dítě rovnou ke krabici a už pouští sirénu hasičů.
Tip: Školním dětem se hodí dostatek háčků. Na školní batoh, sportovní náčiní, batůžek do skauta. A na chodbu přiťukněte alespoň další tři na bundy, kabátky a čepice.
špecialista na detský nábytok